Nobelova cena dala zelenou paralelní léčbě zánětu a bolesti.
Delší průměrná doba dožití s sebou nese významný nárůst chronických degenerativních onemocnění charakterizovaných zánětem a bolestmi. Znepokojivý je i zvýšený výskyt autoimunních chorob zasahujících i mladší populaci. Medicína dosud nemá k dispozici léčiva, která by dokázala symptomy chronických zánětlivých onemocnění a původní bolesti potlačit, aniž by způsobovala druhotná zdravotní poškození.
Nobelova cena, udělená prof. Ritě Levi-Montalcini za objevení agonistů nukleárních faktorů a objasnění úlohy plamitoylethanolamidu otevřela prostor pro účinnou a naprosto bezpečnou léčbu revmatoidní artritidy, neuropatií, urocystitidy a dalších chronických zánětlivých onemocnění. Palmitoylethanolamid byl objeven již v roce 1957. O deset let později se mechanismem jeho účinku na imunitní systém zabývali čeští vědci v řadě klinických studií, jejíchž výsledky podnítily další bádání završená hlubším a komplexnějším poznáním.
Palmitoylethanolamid je v podstatě endogenním amidem buněčné kyseliny palmitové a ovlivňuje široké spektrum procesů v buněčném jádru. Spontánně se syntetizuje v místě zánětu a bolesti, kde reguluje degranulaci mastocytů, v jejímž důsledku se ochromuje aktivita protizánětlivých mediátorů. Suplementace palmitoylethanolamidem plní stejné poslání – potlačení chronického zánětu i bolesti. V centrech léčby bolesti v Itálii, Španělsku, Německu a Holandsku je léčba palmitoylethanolamidem již zavedena a postupně se ujímá v řadě dalších zemí včetně USA. Ideálně slouží palmitoylethanolamid k léčbě osob, které jsou s ohledem na komorbidity kontraindikovány pro užívání léčiv ze skupin NSAID, DMARD a kortikosteroidů. Letité zkušenosti však ukazují, že lze zmíněná léčiva v kombinaci s palmitoylethanolamidem bez rizika i kombinovat, což umožňuje snížení jejich dávkování. Regulace aktivity mastocytů palmitoylethanolamidem skýtá i dobré podmínky pro léčbu alergií i závažnějších anafylaktických stavů. Nyní je palmitoylethanolamid dostupný jako potravina pro zvláštní lékařské účely pod obchodním názvem Prodromin.
Prodromin se užívá pod lékařským dohledem, a to především pokud postižený užívá na dané onemocnění léky, případně i léky na jiná onemocnění. Není určen těhotným ženám.
KLÍČOVÁ LITERATURA:
■ 1. F. A. Kuehl Jr., T. A. Jacob, O. H. Ganley, R. E. Ormond, and M. A. P. Meisinger, “The identification of N-(2-hydroxyethyl)-palmitamide as a naturally occurring anti-inflammatory agent,” Journal of the American Chemical Society, vol. 79, no. 20, pp. 5577– 5578, 1957
■ F. Perlík, H. Rasková, and J. Elis, “Anti-inflammatory properties of N(2-hydroxyethyl) palmitamide,”Acta Physiologica Academiae Scientiarum Hungaricae, vol.39, no. 4, pp. 395–400, 1971
■ K. Masek, F. Perlik, J. Klima, and R. Kahlich, “Prophylactic efficacy of N 2 hydroxyethyl palmitamide (Impulsin) in acute respiratory tract infections,” European Journal of Clinical Pharmacology, vol. 7, no. 6, pp. 415–419, 1974.
■ V. Plesnik, M. Havrlantova, J. Jancova, J. Januska, and O. Macková, “Impulsin in the prevention of acute respiratory diseases in school children,” Ceskoslovenská Pediatrie, vol. 32, pp. 365–369, 197